Slavná píseň Money od legendární skupiny Pink Floyd by se pro tento rok mohla stát hymnou asociace, kterou čeká jeden z nejtěžších finančních roků. Důvodem není skutečnost, že by snad asociace obdržela ze svých finančních zdrojů méně financí, než v letech minulých, ale skutečnost, že se v jeden rok sešlo velké množství finančně náročných akcí najednou. V situaci celosvětové krize, která významným způsobem zdražuje prakticky vše, se jen pouhá doprava vybraných sportovců na jiný kontinent a magické slovo „nadváha“, jeví jako noční můra vedení reprezentačních týmů.
Stolní tenisty čeká mistrovství světa v Koreji a poplatky za samotný transport sportovců a účastnické poplatky na tuto soutěž prakticky vyčerpají rozpočet vyčleněný pro tento sport.
V úplně stejné situaci je naše atletická reprezentace, která na přelomu roku odcestuje na Nový Zéland a Štefan Danko, zástupce početné a potenciálně úspěšné výpravy s množstvím doprovodů, těžkého nářadí a náčiní, už delší dobu vytrvale shání možnosti, jak celou akci zajistit.
Velmi blízko nominaci na paralympijských hrách v Londýně 2012 je také naše loď třídy 2,4m s Danielem Bínou a o nominaci bude usilovat i druhá loď s Alexandrem Sadílkem. Aby se píle „přetavila“ v kýžené splnění nominačních kritérií v Londýně, musí obsolvovat další kvalitní regaty a především mistrovství světa ve své třídě, což rozhodně není nijak levnou záležitostí.
Plaveckou reprezentaci mimo několika dalších závodů čeká mistrovství světa v holandském Eindhovenu a další významný sport lukostřelba vyšle svůj reprezentační tým na ME do Francie.
O penězích přemýšlí, kudy chodí i šéf cyklistické reprezentace Viktor Zapletal, jehož početný a úspěšný tým závodníků čekají hned dvě mistrovství světa – silniční v Kanadě a dráhové, jehož lokalita ještě není určena a evropské státy s napětím čekají, s čím presidium UCI přijde. Jen pro ilustraci – pouhý poplatek za nadváhu, související s přepravou kol do Montrealu, Qebecku a zpět, pro naše reprezentanty bude stát kolem 150 000 Kč. K tomu je potřeba zaplatit účast na evropských a světových pohárech, což je značně finančně náročné a v kombinaci s velice drahým cyklistickým materiálem pak mnohonásobně převyšuje možnosti, které cyklistika tělesně handicapovaných má, ač jí náleží jedna z nejvyšších příček na světě. A cyklisté si nemohou dovolit vynechat některý ze závodů, protože na nich získávají body potřebné ke stanovení nominační kvóty pro další mistrovství světa a paralympijské hry v Londýně. Neabsolovat uvedené závody tedy znamená pohřbít úsilí, soustavnou práci, množství prostředků i postavení, které se budovalo celé roky…
Je ovšem potřeba si uvědomit, že v podobné situaci je většina sportovních svazů pod hlavičkou ČSTV. Dle statistik Evropské unie náš stát vynakládá na sport nejméně peněz z celé Evropy. Za námi už jsou pouze Malta a Bulharsko… Samotné Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy přiznává, že ročně v celkovém rozpočtu sportu chybí celá jedna miliarda.
A aby to snad nestačilo, tak za odzbrojující větou „akcionáři tak rozhodli…“ na sportovní svazy velmi dramaticky doléhá, mírně řečeno, nevyvedený a nedomyšlený projekt s názvem Sazka – O2 Arena, „díky“ kterému byl prakticky zastaven přísun nestátních financí do sportu a jehož výstavbu pravděpodobně, ještě pár let budeme splácet (až 15 miliard do roku 2021!), bez jakéhokoliv efektu využitelnosti.
Že je situace opravdu vážná dokumentuje nejlépe předvolební zájem o tuto problematiku, prakticky u všech politických stran. Takže se můžeme dozvědět celou řadu těžko uvěřitelných a mnohdy úsměvných návrhů na možnosti řešení té či oné strany, samozřejmě pokud zvítězí ve volbách. Ponecháváme bez komentáře, protože v praxi nám zatím nezbude nic víc, než pouhá víra, že se finanční situace ve sportu co nejdříve stabilizuje a že vedení asociace tuto velmi náročnou a nezáviděníhodnou situaci zvládne bez většího negativního dopadu na samotné reprezentační týmy.
